Moje osobní stránka

<BODY LINK="#0000ff" VLINK="#800080" BGCOLOR="#ffffff"> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><HTML></P> <P><HEAD></P> <P><META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=windows-1250"></P> <P><title>Referáty</title></P> <P></head><BODY LINK="BLUE" VLINK="BLUE" ALINK="BLUE" bgcolor="gold" text="black"></P> <P><dir></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><p align="center"><strong><a href="Cten.html" name="Zpět"></a><font color="blue"><font size="3" face="Arial">Zpět</font></font></strong></p></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><h3><b><font face="Arial">Jm</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>éna autorů jsou řazena podle jejich příjmení :</font></b></h3></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><p></p><br><br></P> <P><table border="0" cellpadding="0" cellspacing="0" width="64%"></P> <P><tr><center><table width="63%" border="2"></P> <P><tr><td width="45%"><center><font FACE="Arial" size="4">Autor</font></center></td></P> <P><td width="55%"><center><font FACE="Arial" size="4">Dílo </font></center></td></tr></P> <P> </P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><tr><td width="45%"><a href="#Borovsky"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"> <FONT FACE="Arial" SI</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ZE=3><b><center>Borovský Karel Havlíček </center></b></a></td></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P> <td width="55%"><a href="#Borovsk Lavra"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Král Lávra</center></b></a></td></P> <P></tr> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#Drda Jan"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Drda Jan</center></b></a></td></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <td width="55%"><a href="#Drda J</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>AN barikada"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Němá barikáda</center></b></a></td></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></tr> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#Kundera Milan"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Kundera Milan</center></b></a></td></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <td width="55%"><a href="#Kundera Milan zert"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="th</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>is.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Žert</center></b></a></td></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></tr> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#Alois"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Mrštík Alois</center></b></a></td></P> <P> <td width="55%"><a href="#Alois a Vilem"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Maryša</center></b></a></td></P> <P></tr> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#Vilem"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Mrštík Vilém</center></b></a></td></P> <P> <td width="55%"><a href="#Alois a Vilem"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Maryša</center></b></a></td></P> <P></tr> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#NERUDA Jan"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Neruda Jan</center></b></a></td></P> <P> <td width="55%"><a href="#NERUDA JAN Povidky"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Povídky Malostranské</center></b></a></td></P> <P></tr></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><tr><td width="45%"><a href="#Jan"class="clickable" onMouseOver="this.style.color=</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>'red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Otčenášek Jan</center></b></a></td></font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <td width="55%"><a href="#JAN Brych"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT F</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ACE="Arial" SIZE=3><B><center>Občan Brych</center></b></a><a href="#Jan Romeo,Julie"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Romeo, Julie a tma</center></b></a></td></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></tr></P> <P> </P> <P><tr><td width="45%"><a href="#Paral"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><b><center>Páral Vladimír</center></b></a></td></P> <P> <td width="55%"><a href="#Paral dilo"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Katapult</center></b></a></td></P> <P></tr></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><tr><td width="45%"><a href="#Karolina"class="clickable" onMouseOver="this.style.color='red'" </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>onMouseOut="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Světlá Karolína</center></b></a></td></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P> <td width="55%"><a href="#Karolina - dilo"class="clickable" onmouseover="this.style.color='red'" onmouseout="this.style.color='BLUE'"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><B><center>Vesnický román</center></b></a></td></P> <P> </tr></font></P> <P></table></center></P> <P> </P> <P><br><br><br><br><br><br><br></P> <P> </P> <P><a name="Borovsky"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Karel Havlíček Borovský (1821-1856)</H2></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></u></center><FONT FACE="Arial" SIZE=3></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Český novinář, básník, prozaik, kritik a politik. Zakladatel moderní české žurnalistiky, vydavatel 'Slovana' a 'Národních novin', autor 78 epigramů. Vystudoval </font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>filosofii </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>na univerzitě v Praze, poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož byl ale v roce 1841 vyloučen. V letech 1843-4 působil jako vychovatel v rodině moskevského šlechtice, k</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>d</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>e studoval ruskou </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>literaturu </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>(přeložil </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Gogolovo </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>dílo). V roce 1846 převzal redakci 'Pražských novin', ve kterých napadal ne</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>p</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>lodné a sebe</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>uspokojující vlastenčení a publikoval stati o nereálnosti všeslovanské myšlenky. Ve svých ostrých satirách usiloval o oproštění skutečnosti od dogmat, mýtů a iluzí. Za svou nov</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>i</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>nářskou činnost (napadal absolutismus a světskou i církevní reakci) byl v letech 1851-5 vězněn v tyrolském Brixenu a krátce po propuštění zemřel na souchotiny. Božena Němcová mu pak na protest položila před zraky policie na rakev trnovou korunu. Havlíček </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>B</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>orovský je považován za zakladatele české moderní žurnalistiky. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><P></P> <P><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Církvi <BR></P> <P>Co jest obec? <BR></P> <P>Duch národních novin, 1851 <BR></P> <P>Epištoly kutnohorské, 1851 <BR></P> <P>Kapitola o kritice <BR></P> <P><B>Král Lávra</B>, 1854<BR></P> <P>Královi <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Křest svatého Vladimíra</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>,</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> 1848-54 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Múzám <BR></P> <P>Obrazy z Rusi, 1843-6 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Poslední Čech <BR></P> <P>Slovan a Čech <BR></P> <P>Světu <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Tyrolské elegie, 1852 <BR></P> <P>Vlasti</font></P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P><a name="Borovsk Lavra"></a><br></P> <P><B></B><center><U><B><FONT FACE="Arial" SIZE=4></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><h2>Karel</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> Havlíček Borovský - Král Lávra</h2></font></P><P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2></font></b></u></center><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Příběh sám je prostý. Lávra je irský král, není zlý, ale má divnou "slabost". Holit a stříhat se dává jednou do roka - a odplatou je holičovi kat a provaz. Bradýřů je hrstka, ti se bouřit nemohou - a lid časem přivykne i šibenici. Tu ale připadne los na mladého Kukulína. Už ho vedl kat na popraviště, když se králi vrhne k nohám statečná matka-vdova a s prosbou i výčitkou oroduje za syna. Lávra byl jin</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>a</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>k dobrý král, zastyděl se i slitoval, jen </font><FONT SIZE=3>m</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>usel Kukulín svatosvatě slíbit, že smlčí, co zhlédl pod vlasy. Dokonce se stal dvorním holičem. Tajemství ho čím dál víc tíží a trápí. Na radu poustevníčka se </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>K</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ukulínovi ulevilo, až když tajemství všeptal do staré vrby. Cesty osudu jsou však nevyzpytateln</FONT><FONT SIZE=3>é</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>... Táhnou kolem vrby čeští muzikanti, neboť "po Češích je doma vždycky malý sled,/ ale všude jinde naplňu</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>j</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>í svět". A když hudec Červíček ztratí z basy kolíček, vyřeže si nový z oné vrby. A už je hotový malér na královském plese: "...jak na bále pustil/ p</FONT><FONT SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> strunách smyčec,/ tu řve basa, až všechno přehluší:/ "Král Lávra má dlouhé oslí uši, král je ušatec!" Tak se tajemství rozneslo mezi lidmi - a vida! Celkem se nic nestalo: "...líbil se lidu dobrý panovník,/ zdálo se jim, že ty dlouhé uši/ právě dobře ke </FONT><FONT SIZE=3>k</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3></FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>runě sluší,/ všechno může zvyk!" </font></DD></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Drda Jan"></a><br></P> <P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Jan Drda (1915-1970)</H2></P> <P></font></u></center></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Český prozaik, novinář, dramatik a filmový scénárista, známý autor moderních pohádek pro děti. V letech 1934-8 studoval srovnávací dějiny</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3> literatur a klasickou filologii na filosofické </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>fakultě pražské Univerzity Karlovy, poté byl redaktorem 'Svobodných novin' a deníku 'Práce'. Do literatury vstoupil během II. světové války. Po jejím skončení vydal velmi známý soubor povídek, </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> němž zachytil obraz boje s fašismem - hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích života za protektorátu. V letech 1948-52 byl šéfredaktorem 'Lidových novin'. V roce 1968 se veřejně postavil proti sovětské okupaci. Rok před smrtí založil časo</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>p</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>is 'Svět práce'. Ve svém díle uplatnil jadrný vypravěčsk</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ý</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> humor a vytvořil pestrou galerii svérázných lidových postav a postaviček. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><FONT FAC</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>E="Arial" SIZE=3><P>České lidové hádanky v podání Jana Drdy <BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P>České pohádky, 1956 <BR></P> <P>Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert , 1959 <BR></P> <P>Dařbuján a Pandrhola, 1954 <BR></P> <P>Děvčica z Beskyd <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Hastrmani, 1973 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Horká půda, 1955 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Hrátky s čert</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>em, 1945 <BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Jakož i my odpouštíme, 1940 <BR></P> <P>Jsou živi, zpívají, 1961 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Krásná Tortiza, 1952 <BR></P> <P>Listy z Norimberka, 1946 <BR></P> <P>Magdalenka <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Městečko na dlani , 1940 <BR></P> <P>Milostenky nemilostivé: Soudničky 1939-1940 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><B>Němá barikáda</B>, 1946 <</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>O princezně Jasněnce a létajícím ševci, 1987 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Posvícení v Tramtárii, 1972 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Putování Petra Sedmilháře, 1943 <BR></P> <P>Romance o Oldřichu a Boženě, 1953 <BR></P> <P>Svět viděný zpomaloučka, 1943 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Vyšší princip, 1959 <BR></P> <P>Zlaté kapradí, 1963 <BR></P> <P>Znamení kotvy, 1947 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Živá voda, 1941</P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P><a name="Drda JAN barikada"></a><br></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><B></B><center><U><B><FONT FACE="Arial" ><h2>Jan Drda - Němá bariká</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>da</h2></font></b></u></center></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><FONT FACE="Arial" SIZE=3><DD ALIGN="JUSTIFY">Autor knihy v Němé barikádě výstižně popisuje postavy prostých českých lidí v době okupace. Jejich hrdinství a odpor proti okupantům. Janu Drdovi se v knize podařilo ukázat tvář českého lidu, který se v různých okamžicích mění v hrdinné bojovníky proti fašismu. Kniha je rozdělena do osmnácti povídek s těmito názvy:<p></P></P> <P></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Třetí fronta, Včelař, Vyšší princip, Hlídač dynamitu, Vesnická historie, Nenávist, Padly beze jména, Pancířová pěst, Zákeřník, Až vstanou mrtví, Němá barikáda, Prapor, Svědek dějin, Politik, Choura praporečník, Polévka matky Krovozové, Dařbuján a pidimuži, Andělé pana Hromka.</P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font><BR><BR><B><FONT FACE="Arial" SIZE=3></P> <P><U> NENÁVIST<p></P></P> <P></u></font></B><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><p></P></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></font><FONT FACE="Arial" SIZE=3> Tak nazval autor příběh Jana Babánka a Lojzy Mrázka. Tito dva přátelé spolu ničí Němce ve městě. Zpočátku měl Lojza z Babánka strach a málem před ním utekl. Starý pán totiž působí jako četník. A když Lojzovi vysvětlil, že potřebuje jeho pomoc a že mu syna zabili ve válce, hoch ssouhlasí. Jednou při obraně města je pan Babánek ne jedné z barikád. Pevně svírá pušku a pozorným zr</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>a</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>kem vyhledává Němce. Znenadání mu zbraň z ruky vytrhne nový obránce, protože svou ztratil. Na obhajobu dodá, že ji děda nepotřebuje. Vzápětí se mu dostává bolestného ponaučení od tramvajáka, který ukáže na čárky napsané na převrávené tramvaji, a říká, že </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>B</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>abánek je nejlepší střelec. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><U><B><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ZÁKEŘNÍK</font></B></U><BR><BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Je májový slunný den. Asi dvacet metrů za barikádou leží Helenčino bezvládné tělíčko. Po ulici běží muži, kteří dali zbraně dopředu na barikádu a vidí Helenčino tělo. Stojí nad ním a přemýšlí. Kdo to asi udělal? Prohledali všechny okolní domy a nikde nikdo. Až jednou si vzpomněl, že nechal ve čtvrtém patře starou bábu. Rozběhli se tam. Otevřela jim stará žena v </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>n</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>oční košili a starém županu. Martínek chytil starou bábu za rameno a odstrčil ji. Vpadne dovnitř bytu, ale nikdo tu není. Na</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>j</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ednou si všimne krajíce. Široký mužský chrup na něm vytvořil dva</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>půlměsíce a zanechal kapky krve. Jednou ranou otevřel Martínek dveře skříně, vytahuje šaty a najednou drží něco pevného - živého Němce. Hned ho svázali šňůrou na prádlo. Bába se nahla z okna</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>3</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>>a spadla dolů. Povstalci nutili Němce jíst zem, on plnou pusou jedl až se zalykal. ukázalo se, že je to doktor. Pak ho předali partyzánům. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><B><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P ALIGN="JUSTIFY"></P></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><U><FONT FACE="Arial" SIZE=3> AŽ VSTANOU </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>MRTVÍ</font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P></font></u></B><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P ALIGN="JUSTIFY"></P></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Příběh vypráví o esesáku, který prchal se svými přáteli před Sovětskou armádou do Bavor. Cestou všichni pijí pálenku, aby zapomněli na strach a aby oklamali žaludek, který nedostal již 60 hodin žadnou potravu. Jeden esesák Willy cestou vzpomíná na domov - žlutý dům, na manželku, na dceru. Vzpomíná na ordinaci, na zubní vrtačku, na to, jak dával lidem na zuby zlaté korunky. Mezitím au</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>t</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o přijíždí ke spáleništi, na kterém kdysi stávala vesnice. Na Willyho přichází panický strach. Najednou auto zastaví a Willy vzpomíná jak tuto vesnici obklíčili, vyvedli do lomu ženy, muže, děti a všechny postříleli. Při pr</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>></FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>hlídce domů našel zlatý řetízek a panenku. Po této prohlídce vesnici vypálili. Řidič na něho zavolal, Willy se vzpamatoval, nasedl, zavřel oči a počítá metry, kdy skončí vesnice. Ozve se skřípání kol a auto podruhé zastav</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>i</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>lo právě u lomu. Willy má hrozný </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>s</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>trach, že mrtví vstanou. Křičí: "Já jsem nestřílel, plnil jsem rozkaz." Na samém dně beznaděje, v mozku už docela rozvráceném, rodí se poslední věta: "Já j</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>s</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>em nestřílel, já všechno vrátím." Zalkl se vlastním hlasem. Ve skle nad jeho hlavou vyťala kulka ku</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>l</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ový otvor. To stříleli partyzáni, kteří se schovali ve skále a náhlým útokem zničili kami</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>on.<p></P></FONT><B><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P ALIGN="JUSTIFY"></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><U><FONT FACE="Arial" SIZE=3> ANDĚLÉ PANA HROMKA</P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></u></B><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P ALIGN="JUSTIFY"></P></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Hajný Hromek </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>seděl v hospodě a vyprávěl o tom ,jak to vypadalo ve čtyřicátém roku: " A tu si povídám, že bych měl jít do Černých blat podívat se, jestli někdo nepytlačí. Když tak jdu kolem sosen, uviděl jsem na jedné člověka. Zeptal jsem se, co tam dělá. A on odpovědě</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>l</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>, že je anděl z nebe, a zasmál se. Potom mi řekl, že je parašutista. Zašel jsem domů pro žebřík a celého jsem ho sdělal a odvedl d</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>mů. Byl to sovětský parašutista. Ještě týž den jsme našli </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>n</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ěkolik dalších a ubytovali je v hájovně. Potom jsem si vyšel do lesa. A tu jsem potkal Byžanka pytláka. Vyhrožoval mi, že když ho potrestám, že mě udá, že přechovávám parašutisty. Tak jsme chvíli </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>s</FONT><FONT FACE="Arial"</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>SIZE=3>eděli a najednou vyrazil k nebi sloup ohně a dýmu. Poznali jsme, že parašutisté zahájili útok na německou stanici.<p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Kundera Milan"></a><br></P> <P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Milan Kundera (1929-????)</H2></P> <P></font></u></center><FONT FACE="Arial" SIZE=3></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Ve světě zřejmě nejznámější současný český prozaik, dramatik, básník, překladatel a esejista. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství. Zůstal tedy ve Francii, kam emigroval o čtyři roky dříve a kde posléze získal občanství nové. Po básnických začátcích psal filosoficky založené povídky a román</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>y</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> modelující lidské osudy na pozadí krize dějinného vědomí. Ve vrcholné exilové tvorbě zachytil problémy vnitřní a vnější svobody člověka a odpovědnosti. Přednášel na univ</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>e</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>rzitách v bretaňsk</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>é</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>m Rennes a v Paříži. Je bratrancem spisovatele </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Ludvíka Kundery.<p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P>Člověk zahrada širá, 1953 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Identity, 1996 <BR></P> <P>Jakub a jeho pán, 1981 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Kniha smíchu a zapomnění, 1978 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>La Lenteur 1994 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Majitelé klíčů, 1962 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Monology, 1957 <BR></P> <P>Nesmrtelnost, 1990 <BR></P> <P>Nesnesitelná lehkost bytí, 1984 <BR></P> <P>Poslední máj 1955 <BR></P> <P>Ptákovina, 1969 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Směšné lásky, 1968 <BR></P> <P>Druhý sešit směšných lásek <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>První sešit směšných lásek <</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Třetí sešit směšných lásek <BR></P> <P>Umění románu ,1961 <BR></P> <P>Valčík na rozloučenou, 1975 <BR></P> <P><B>Žert</B>, 1965 <BR></P> <P>Život je jinde, 1969 </P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P><a name="Kundera Milan zert"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><B></B><center><U><B><FONT FACE="Arial"><h2>Milan Kundera - Žert</h2></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></b></u></center><FONT SIZE=3></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P></font><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Jednoho dne přijde za Ludvíkem Jánem redaktorka z rozhlasové stanice, aby s ním jako s vědeckým pracovníkem nahrála rozhovor. Po té, co se představí jako Helena Zemánková, manželka profesora přednášejícího marxismus na univerzitě, dojde mu, že je to manželka jeho bývalého sp</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>lužáka a jednoho z čelních lidí, kteří zapříčinili jeho utrpení. Vypráví o lásce, kterou měl na univerzitě, o Markétce. Ta byla nedobytná, ale ideologicky velice agilní. Strana, komunismus byl pro ní vším, více než jejím vlastním životem. Odmítala chtíč, </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>z</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>aj</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>í</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>mala se jen o ideologii. Jednou Ludvíkovi řekla, že má pro něj překvapení. Hádal, že snad její rodiče odjeli a tak budou moci býti společně na chatě, kterou si Ludvík půjčil na týden od </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>s</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>vého kamaráda. Tím překvapením však bylo, že Markéta měla jet na pře</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>d</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>nášky o marxismu. On neskrýval své zklamání a ona jej považovala za krutého a sobeckého, bez cítění pro stranu, národ a </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>p</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>olitické myšlení. Jeho přístup k těmto věcem byl spíše odmítavý. Nebyl žádným hrdinou, který by se proti dění bouřil, ale rozhodně ho </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>n</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>echtěl podporovat, ani se přetvářet. <BR></FONT><DD AL</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>IGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Z přednášek mu napsala pohled, který byl velice politicky laděn. On aby, ukázal svůj nezájem a jako žert odepsal jí také pohled přibližně následujícího znění: "</font><I><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Optimismus je opiem lidstva, zdravý duch páchne blbostí. A</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ť žije Trockij ...</font></I><FONT FACE="Arial" SIZE=3>". Tento text jasně vypovídá, jaký byl Ludvíkův pohled na socialismus. Markéta však tuto pohlednici jako žert nebrala a odevzdala</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ji stranickým kolegům. Ludvík byl prověřován, vyslýchán a podezírán ze spiknutí. Nejdříve byl zbaven funkce ve svazu studentů na univerzitě a posléze hlavně díky svému domnělému kamarádovi Zemánkovi vyloučen z KSČ a univerzity. Zajímavé bylo hlasování o j</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>e</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ho vyloučení, na kterém se všichni shodli a to především z obav, co by mohlo být, pokud by byli proti. <BR></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P><P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Když se Markéty ptal, proč pohled předala, řekla mu, že Strana má právo vědět všechno, a že by se to stejně jednou dozvěděla. Slíbila mu, že ho nikdy neopustí, i když jí k tomu Zemánek nabádal. Když ale zjistila, že Ludvíkovy politické názory a aktivita není </font><FONT FACE="Arial" SIZE=2>t</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>aková, jakou považovala </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>za adekvátní, tak se s ním rozešla. <BR></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Protože byl vyloučen z fakulty a byl údajným nepřítelem strany, musel nastoupit na vojnu k "pétépákům". Tam se seznámil s mnoha charakterově rozličnými lidmi, které pojal za své kamarády. Zmiňme</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3> </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>například Jindřicha, který neustále posílal manifesty Stalinovi a Trumanovi; Matloch uměl nádherně zpívat a nadávat, nebo takový Čeněk, který studoval na výt</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>arné škole, kde za své kubistické dílo byl vyloučen. Vedle těchto byl u pétépáků také syn údajnéh</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> špióna. Ten věřil v ideály komunismu, byl členem Strany, ale jakožto synovi údajného kolab</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ranta mu nikdo nevěřil. Poslal stížnost, že zde nejsou vychováváni, ale trýzněni. Domníval se, že to celou situaci vylepší. Jeho dopis však neměl předpokládaný úspěch, ba naopak. Byl vyloučen z KSČ, což považoval za osobní prohru. Proto se také otrávil lé</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>k</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>y. Celý tento děj jen nastiňuje tehdejší skutečnost v pravém světle a utrpení, které museli neloajální lidé během totalitního režimu prožívat. Po kruté a úmorné dv</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>uleté vojně byl přinucen </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>n</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>astoupit do dolů. <BR></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P><P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Ludvík se rozhovoru s redaktorkou takřka neúčastní a počne s ní navazovat kontakt. Klaní se jejímu mladému vzhledu a kráse, ne však z opravdové náklonnosti, ale z důvodu pomsty kam</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>arádovi, který ho kdysi zradil</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>.</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> <BR></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Od svého evangelického přítele si půjčí byt v rodném městě. Ten ho zrazuje od pomsty, která nic neřeší a jen ze života dělá peklo na Zemi. Ludvík se však nenechá od svého plánu odradit. Sejde se s Helenou, která se mu svěřuje o své lásce k lidovému pros</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>t</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ředí. Vypráví, jak se seznámila se </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>s</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>vým mužem na manifestaci. Vypráví o jeho životě, především o působení ve folklórním souboru ap. Pod vlivem alkoholu se odeberou do půjčeného bytu, kde se s ní Ludvík vyspí. Takto si Ludvík představoval svoji pomstu na j</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>e</</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>F</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>jím muži a měl ze svého činu radost.. Záhy se však dozvídá, že ona se svým manželem již 3 roky nežije. Helena se domnívá, že ji Ludvík miluje stejně, jako ona jeho. <BR></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3></font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>S b</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ývalým spolužákem Zemánkem se Ludvík o něco později sejde na folklorních slavnostech. </font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>C</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>hová se jakoby se nic nestalo, jakoby byli kamarádi. Ludvík na tuto hru přistoupí, i když s ní vnitřně</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>nesouhlasí. Helena vše o vztahu k Ludvíkovi už svému manželovi řekla. On Ludvíkovi jen popřeje mnoho štěstí, protože již má o mnoho mladší přítelkyni. H</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>e</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>lena se chce vzdát Jindry, který se </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> ni již dlouho uchází. Když však zjistí, že ji Ludvík nemiluje, snaží se otrávit prášky, ale místo toho sní omylem jen projímadlo. Jindra se chce Ludvíkovi pomstít, ale to se mu nepovede. Ludvík si nechtě všechen svůj </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>v</F</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>O</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>NT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ztek a nenávist vylije na něm, na nevinném. <BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P></FONT></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Ludvík společně se svým kamarádem, který založil folklórní skupinu, hraje na zábavě. Nikdo však jejich hudbě nevěnuje pozornost, což v nich vyvolává negativní pocity. Ludvík jen cítí, že je opět mezi svými, mez</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>i</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> těmi, od nichž byl kdysi násilně vytrhnut. <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><br><BR><a hre</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>f="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Alois"></a><br></P> <P><U><center><FONT FACE="Arial"><H2>Alois Mrštík (1861-1925)</H2></font></center></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></U></font><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZ</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>E=3>Český spisovatel a dramatik, bratr známějšího a úspěšnějšího <B>Viléma Mrštíka</B>, s nímž sepsal známé drama z moravské vesnice. Autor realistických próz a románové kroniky, v níž zachytil rozpad patriarchální vesnice na pozadí koloběhu přírody, jemuž se podřizují vztahy a osudy lidí, jejich charaktery a životní hodnoty. <p></P></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P></font><P><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Bavlnkovy ženy a jiné povídky <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Hore Váhom, 1919 <BR></P> <P><B>Maryša</B>, 1894 </font><BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Rok na vsi / Kronika moravské dědiny, 1903-4 <BR></P> <P>Stříbrná nit, 1926</P></P> <P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Vilem"></a><br></P> <P><U><center><FONT FACE="Arial"><H2>Vilém Mrštík (1863-1912)</H2></font></center></U></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><DD ALIGN="</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Český spisovatel, dramatik, literární kritik, propagátor a překladatel zejména ruského a francouzského realismu a naturalismu - Dostojevského, Tolstého, Gončaova a Alexeje Feofilaktoviče Pisemského (1821-1881). Realistic</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>k</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>y zachytil tragické, citové a morální konflikty lidí v měšťanském a venkovském prostředí. Snažil se překonat impresionismus návratem k objektivizující charakteristice hrdinů a jejich životů. Postupem času zastihla Mrštíka umělecká krize, jež skončila i kr</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>i</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>zí životní. Jeho bratrem byl spisovatel <B>Alois Mrštík</B>.<p></P></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P><P>Anežka <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Kniha cest <BR></P> <P><B>Maryša</B>, 1894 <BR></P> <P>Moje sny, Pia desideria, 1902-3 <BR></P> <P>Obrázky <BR></P> <P>Paní Urbanová <BR></P> <P>Pohádka máje, 1892 <BR></P> <P>Rok na vsi, 1904 <BR></P> <P>Santa Lucia, 1893 <BR></P> <P>Stíny <BR></P> <P>Zlatá nit, 1907 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Zumři, 1912</P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P><a name="Alois a Vilem"></a><br></P> <P><U><center><FONT FACE="Arial"><H2>Alois a Vilém Mrštíkové - Maryša (1894)</H2></font></center></U></P> <P><DD ALIGN="JUSTIFY"></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Tragédie. Ústřední konflikt dramatu - vražda nemilovaného muže, za nějž je z donucení provdána mladá Maryša - je dán nejen úlohou majetkových poměrů na vesnici, ale i silou předsudků, které nedovolují vzepřít se vůli rodičů ani opustit muže. Konflikt se prohlubuje tím, že Maryša není zcela pasivní - je odhodlána nepotlačovat svou lásku k milému, jehož si pro odpor rodičů nemohla vzít. Drama vyniká nejen přísně logi</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>c</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>kou stavbou, ale i prudkým dějovým spádem a výraznými charaktery postav, jejichž činy vyplývají důsledně z jejich povahových a sociálních předpokladů. Realistická divadelní hra Aloise a Viléma Mrštíků právem patří ke klasickým dílům českého dramatického u</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>m</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ění.<p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="NERUDA Jan"></a><br></P> <P><U><center><FONT FACE="Arial"><H2>Jan Neruda (1834-1891)</H2></font></center></U></P> <P><DD ALIGN="JUSTIFY"></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace májovců. <BR>Redaktor deníků 'Čas', 'Hlas', 'Národní listy' a beletristických časopisů 'Obrazy života', 'Rodinná kronika', 'Květy', 'Lumír'. Ve své době byl ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané básnické tvorbě vyjádřil svou romantickou rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu. Později </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>b</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>yl průkopníkem realistického pohledu na svět v poezii i v próze. Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání. Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes d</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>a tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, uměleckokritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P><P>Arabesky, 1864 <BR></P> <P>Balady a romance, 1883 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Divadelní táčky, 1881 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Drobné klepy a Proti srsti <BR></P> <P>Fejetony <BR></P> <P>Menší cesty, 1877 <BR></P> <P>Obrazy z ciziny, 1872 <BR></P> <P>Studie, krátké a kratší I, 1876 <BR></P> <P>Studie, krátké a kratší II, 1876 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Žerty, hravé i dravé, 1877 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Francesca di Rimini, 1860 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Hřbitovní kvítí, 1858 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Já to nejsem, 1863 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Kniha epigramů <BR></P> <P>Knihy veršů, 1868 (3 díly) <BR></P> <P>Písně kosmické, 1878 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><B>Povídky Malostranské</B>, 1878 <BR></P> <P>Prodaná láska, 1859 <BR></P> <P>Prosté motivy, 1883 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Různí l</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>idé, 1871 <BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P>Trhani, 1872 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Týden v tichém domě <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>U nás, 1858 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Zpěvy páteční, 1896 <BR></P> <P>Ženich z hladu, 1859</P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font><FONT FACE="Arial" SIZE=3></FONT></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>></a></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P><br><br></P> <P> </P> <P><a name="NERUDA JAN Povidky"></a><br></P> <P><B><U><center><FONT FACE="Arial"><h2>Jan Neruda - Povídky Malostranské</h2></font></center> </P> <P></u></B></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><U></U><P><FONT FACE="Arial" SIZE=3><U><B>Přivedla žebráka na mizinu:</B></u></font><FONT FACE="Ar</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ial" SIZE=3><BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P><BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></font><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Pojednává o jednom člověku, který byl žebrák, ale byl to hodný žebrák a lidé mu vždy něco dali, on vždy poděkoval a byl stále veselý. Ale jednou se o něm začalo říkat, že má vilku na druhé straně Vltavy a že žebrat chodí pro radost. A tak už mu lidé přestávali dávat různé zbytky </font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>d oběda apod. začali mu říkat že už nic nezbylo nebo že se nemají zrovna dobře a </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>t</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ak už nechodil tak spokojený a potom ho dlouho neviděli až jednou ho našli umrzlého.<BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><B><U>Doktor Kazisvět:</u></B><BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Také pojednává o muži, který se jmenuje pan Herribert a je to syn slavného lékaře, který byl znám po celé Malé straně. Jeho otec ale brzy zemřel a od syna se čekalo že bude v otcově povolání pokračovat, protože měl i školu. Ale mladý Herribert se uzavřel do sebe a kdyby kdokoliv i umíral tak mu by to bylo jedno, a tak ještě párkrát si k němu někdo přisedl a zkoušel s ním na vázat řeč, pan Herribert ale vždy odešel a tak si ho lidé přestali všímat, on vždy sedal na nejvzdálenější lavičku a všem se vyhýbal. Až jednou na jednom pohřbu, najednou rakev spadla ze stolku a její ví</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>k</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o odletělo. Pan Herribert stál vedle a všechno viděl, viděl i nebožtíka. A najednou prohlásil: "On není mrtvý!" A všichni se na něj podívali, protože ho do teď neslyšeli mluvit. A pan Herribert řekl dále: "On je jen v bezvědomí." A v tu chvíli ho druhý ne</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ěřící doktor nazval Doktorem Kazisvětem, ale protože nebožtíkova manželka byla z manželovy smrti tak zhroucená, že nakonec dovolila panu Herribertovi aby nebožtíka léčil, a opravdu, večer už byl nebožtík znovu mezi živými! A tak si ho lidé začali vážit a </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>bdivovat ho. Ale pan Herribert nezačal léčit, ale zase se uzavřel. A i když si ho lidé vážili, jeho přezdívka už mu nezmizela.<p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Jan"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><center><FONT FACE="Arial"><U><H2>Jan Otčenášek (1924-1979)</H2></U></font></center></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><DD ALIGN="JUSTIFY"></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Český spisovatel, filmový a televizní scénárista. Tvůrce divadelních her, televizních inscenací a seriálů. Realistický epik. Autor próz s tématikou osudů mladých lidí na pozadí válečných událostí a poválečných společenských proměn i povídek pro děti. Předznamenal nové pojetí hrdiny (schématicky viděný přerod intelektuála). <p></P></P> <P><P>Byl jednou jeden dům <BR></P> <P>Dnes v jednom domě <BR></P> <P>Dům na předměstí <BR></P> <P>Když v ráji pršelo, 1972 <BR></P> <P>Kluci z ořeší, 1954 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Kulhavý Orfeus, 1964 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Lásky mezi kapkami deště <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Milenci v roce jedna <BR></P> <P>Mladík z povolání, 1968 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><B>Občan Brych</B>, 1955 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Plným krokem, 1952 <BR></P> <P>Pokušení Katarína, 1984 <BR></P> <P>Romeo a Julie na konci listopadu <BR></P> <P><B>Romeo, Julie a tma</B>, 1958 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Stín létajícího ptáčka</P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P><a name="JAN Brych"></a><U><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></U><center><U><FONT FACE="Arial"><B><h2>Jan Otčenášek - Občan Brych</h2></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></B></font></u></center><DD ALIGN="JUSTIFY"></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3>František Brych se narodil v Praze na Žižkově v proletářské rodině jako syn pradleny. Matka se dřela od rána do večera, aby syna, který se učil velmi dobře a byl nadaný, udržela na studiích. Za svačiny pomáhal František svému méně nadanému spolužákovi Ondřeji Rážovi. Ale mimo školu ho Ondřej, jako syn velkoobchodníka, ve všem předči</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>l</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>, později mu odloudil i děvče, absolventku konzervatoře, Irenu Strakovou. Po 2.sv.válce Brych dostudoval práva a strýc Mizina mu pomohl k úřednickému místu v účtárně velkého závodu. To vše se dovídáme ze vzpomínkových pasáží. Román začíná únorovými událos</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>t</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>mi. Bych, člověk poctivý, svrchovaně čestný, ale politicky zcela nezkušený, se zalekne politického boje a vtěchto událostech vidí jen úsilí, ohrožení demokracie a svobody. Odpuzují ho i některé formy náboru nových členů do strany a zejména skutečnost, že </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>d</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o strany jsou přijímáni vyslovení kariéristé. Má příklad velmi blízký - strýčka Mizinu, sobce a šplhouna. Může sice vidět ve své blízkosti i komunistu opravdového a čestného, stranického funkcionáře Bartoše, ale tomu jeho strohost a přísnost nedovoluje př</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>i</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>blížit se k lidem a získaat si jejich důvěru. Bartoš ví, že Brych je čestný a chtěl by ho získat, ale Brych mu nedůvěřuje. Když se Brych zaplete do hloupé letákové aféry a doví se, že to strýček Mizina hlásil Bartošovi, propadne panice. Náhle se rozhodne </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>k</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>e kroku, k němuž ho už déle lákal jeho protihráč - továrník a dravý kapitalista Ondřej Ráža, k odchodu do emigrace. Teprve v chatě na Šumavě, kde skupina prchajících kapitalistů čeká na průvodce, poznává z řeči svých společníků, že zabloudil někam, kam ne</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>p</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>atří. Motivy jejich odchodů za hranice jsou zcela jiné než jeho, zcela jiné jsou i jejich perspektivy. Rozvrat, válka, návrat za zády postupujících armád. Když si Brych uvědomí, že s tímto světem nemá nic společného, rozhodne se v poslední chvíli pro návr</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>a</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>t. S ním se vrací i Rážova manželka Irena. Měla kdysi Rážu ráda, on ji obklopoval bohatstvím, ale zároveň ji odcizil její dělnické rodině, a Irena s stále víc cítila v jeho světě cizinkou. Návrat s Brychem, s nímž se už dříve znovu sblížila, řeší i svou c</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>i</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>tovou krizi. Po návratu se Brych, který si teprve teď otevřeně promluví s Bartošem, stává dobrým občanem soc. státu. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P><a name="Jan Romeo,Julie"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Jan Otčenášek - Romeo, Julie a tma</H2></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font></u></center><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Doba a místo děje: Děj se odehrává za druhé světové války v Praze.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> <P>Hlavní postavy:<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Ester - obětavá, skromná, vděčná, citlivá, bláznivá.<BR></P> <P>Pavel - obětavý, citlivý, pravdomluvný, tichý.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> <P>Vedlejší postavy:<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Pavlův otec - spravedlný, hodný.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Pavlova matka - hodná, tichá, mírná.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>tovaryš Čepek - radikální názory, sveřepý, zásadový.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Rejsek - zlý, vychytralý.<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>malíř z podkroví<BR></P> <P>Pavlovi přátelé<BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></font><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Pavel - pražský student, který měl před maturitou, našel jednoho dne večer v parku na lavičce plačící dívku. Po několikerém odmítnutí mu prozradí, že je Židovka, která se nedostavila k transportu. Pavlovi se dívka zalíbí a rozhodne se jí pomoci. Ukryje ji ve starém pavlačovém domě do komůrky ved</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>le krejčovské dílny svého otce, kde se učil a odpočí</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>al. Večer za Ester chodí a nosí jí jídlo z chudých rodinných zásob. Situace se zkomplikuje hned druhý den, kdy se celá Praha dozví, že na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heidricha byl spáchán atentát a byla vyhlášena smrt pro každého, kdo ukrý</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>v</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>á nezaregistrované osoby. Pavel usiluje o to, aby se to Ester nedozvěděla, ale v komůrce má zfušované rádio, a tak se Ester potají všechno se dozví. Nedá na sobě nic znát. Mezitím se Ester s Pavlem sblíží a vyznají si lásku. Pavel však raději vše tají pře</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>d</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> rodiči, kteří ale zpozorují, že se něco děje. Otec, se kterým si Pavel vždy rozuměl, pozná, že mu lže, ale nechce to dělat. Pavlův otec jednoho dne Ester najde a pak pomáhá Pavlovi. To už ale po domě slídí Rejsek a Ester najde tak, že se dívá škbírou v p</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>r</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>knech. Navíc Heidrich zemře a Němci ještě víc přitvrdí. Popraví malíře z podkroví, kterého bezdůvodně Rejsek udá. Přijde osudná noc. Pavel s otcem již naplánovali, že druhý den Pavel Ester odveze k tetičce na venkov a potom za ní přijede na prázdniny. V n</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>o</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ci ale Němci vtrhnou do ulic, obkličují domy a dělají domovní prohlídky. Opilý Rejsek se začne zběsile dobývat na Ester. Tovaryš Čepek, který Němce k smrti nenávidí, ji rychle schová v dílně. U Ester se ale projeví následky psychického i fyzického strádán</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>í</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> a strachu, pomateně vyběhne na ulici plnou Němců, doběhne až před dům rodičů a padne k zemi...<BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR></P> <P></FONT></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Paral"></a><br></P> <P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Vladimír Páral (1932-????)</H2></font></u></center></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Současný český spisovatel. Vytvořil osobitý typ umělecké výpovědi a svědectví o degradaci stereotypního společenského i soukromého života v totalitní konzumní společnosti. Po neúspěšných pokusech vyrovnat se s tlakem normalizačních konvencí se obrátil zejména k vědecko-fantastickým prózám. Zpracoval témata různých podob lásky. Váží si </font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Stendhala </FONT></font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>FONT FACE="Arial" SIZE=3>rád cestuje (Indie, Nepál, Čína, Spojené státy, Kanada). <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><P></P> <P><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Dekameron 2000 aneb Láska v Praze, 1991 <BR></P> <P>Generální zázrak, 1978 <BR></P> <P>Kniha rozkoší, smíchu a radosti, 1992 <BR></P> <P>Milenci a vrazi, 1969 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Mladý muž a bílá velryba, 1973 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Muka obraznosti, 1980 <BR></P> <P>Playgirls, 1994 (2 díly) <BR></P> <P>Pokušení A-ZZ, 1982 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Profesionální muž, 1995 <BR></P> <P>Profesionální žena, 1971 <BR></P> <P>Radost až do rána, 1975 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Rome</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o &amp; Julie 2300, 1982 <BR></P> <P>Tam za vodou, 1995 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Tři ze ZOO <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><B>Katapult</B>, 1967 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Soukromá vichřice, 1966 <BR></P> <P>Veletrh splněných přání, 1964 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Válka s mnohozvířetem, 19</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>83 <BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Země žen</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>, 1987</font></P></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P> </P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P><a name="Paral dilo"></a><br></P> <P><center><U><FONT FACE="Arial"><h2>Vladimír Páral - Katapult</h2></font></U></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></center><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Podtitul příběhu - "jízdní řád železničních, lodních a leteckých drah do ráje" - nepatří jen našemu hrdinovi. - Je jím Jacek Jošt .<BR> Tragikomický obraz úředníčka ústecké chemičky, který dík známým poměrům stále něco pro závod schání po republice ve směru Brno - Ústí. Jaká příležitost pořídi</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3>t</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> si postupně ve světě harém, fungující dle jízdního řádu! Jeho Lenka v </font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>a</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>utomatismu života zná už jen dcerku Leničku a muži důvěřuje jen naivně, že jí Jacek občas sám nastražuje suvenýry svých nevěr, ale marně. Ve vlaku se domluví s mladičkou, hezkou Naďou</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>,</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> kter</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>á</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> ho nemíní "uhánět", inzerce pomůže k řádce dalších dívčích a dámských adres, na každé čeká něco pěkného : Hanička - dítě čisté, učitelka bezmezně oddaná, Lída - půvabná vdovička z hájovny uprostřed lesa se dvěma rozmilými dětmi, Anna - vlivná zaměs</FONT</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>></FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3>t</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>nankyně velkého podniku, která pomáhá schánět - i báječné místo pro Jacka. Tina je dolarová sexbomba, "zlatopomerančová", kterou to brzy omrzí, ale nabýdne Jackovi šikovnou benzínovou pumpu, u níž stačí nedotočit nějaký ten litr benzínu a za chvilku je pě</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>k</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>ný kapitál ... Jenže i ta švarná Naďa z vlaku se zařizuje a chce své ... Jak se zbavit manželky ? Jacek jí marně hledí přivést na</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>stopu svých milostných avantýr, dokonce sežene na inzerát muže, kterým ženu dohazuje ještě před rozvodem. Většina zájemců se </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>z</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>děsí, ale jistý "trpaslík" ne. A od něho se všecko doví milá Lenla, za kterou během Jackových omlouvaných absencí pilně dolézal soused Trošt. Joštovi se to nakonec všecko přejí a zhnusí, rozešle svým "nadějím" upřímné vysvětlující listy - ale shodou okoln</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>o</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>=</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>3>stí v době, kdy he sám svou zmoudřelou Lenkou "katapultován" a na jeho místečko si sedá soused. Tedy žádný filmový Happy-End. V návratu navíc našemu Casanovovi zabrání náhodná smrt. </font></DD></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P> </P> <P><a name="Karolina"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><center><U><FONT FACE="Arial"><H2>Karolína Světlá (1830-1899)</H2></font></u></center></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P></FONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3> Vlast</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ním jménem Johanna Rottová (provdaná Mužáková). Česká spisovatelka, zakladatelka českého románu. Navázala na tvorbu</font><FONT FACE="Arial" SIZE=3> </FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Božen</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>y</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>N</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ěmcov</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>é</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>, připojila se k uměleckému programu májovců.<BR> V rané tvorbě čerpala náměty z pražského měšťanského prostředí, z něhož sama pocházela. V románech z Podještědí se zaměřovala na svár</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>reality a mravního ideálu - zobrazila duchovní a mravní katarzi postav zosobňujících ideální hodnoty a idealizovaný lidový mýtus o životním ko</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>l</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>oběhu ještědského kraje. Hrdiny uváděla do neo</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>b</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>vyklých, tajemných až fantastických příběhů a předurčila jim dějovou motivaci vedoucí<BR> k mravnímu sebepoznání. Postavení venkovských žen a jejich obrodného působení na své okolí zachytila i v povídkách. Dopiso</FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3>vala si s&</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>nbsp;básníkem Janem Nerudou, který do ní byl zamilován. <p></P></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P></FONT><FONT FACE="Arial" SIZE=3><P>Černá divizna <BR></P> <P>Černý Petříček <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Divousové <BR></P> <P>Dvojí probuzení <BR></P> <P>Frantina, 1870 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Hubička <BR></P> <P>Kantůrčice, 1869 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Kresby z Ještědí</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>, 1880 <BR></font></P> <FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Kříž u potoka, 1868 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Láska k básníkovi, 1860 <BR></P> <P>Lesní panna <BR></P> <P>Mladší bratr <BR></P> <P>Námluvy <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Nebožka Barbora <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Nemodlenec, 1873 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>O krejčíkově Anežce <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Poslední paní Hlohovská, 1870 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>První Češka, 1861 <BR></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>Přišla o rozum <</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P>Sefka <BR></P> <P>Skalák <BR></P> <P>Upomínky, 1874 <BR></P> <P><B>Vesnický román</B>, 1867 <BR></P> <P>Z literárního soukromí, 1880 <BR></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P>Zvonečková královna, 1872</P><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P> </font></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><BR><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><br><br></P> <P><a name="Karolina - dilo"></a><br></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><U><center><FONT FACE="Arial"><H2>Karolína Světlá - Vesnický román (1867)</H2></font></center></U></P> </FONT><P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><FONT FACE="Arial" SIZE=3><DD ALIGN="JUSTIFY">Podještědský román o nešťastném manželství Antoše Jírovce, který přišel jako čeledín na statek a oženil se s ovdovělou rychtářkou.<BR> Život s touto žárlivou a sobeckou ženou je pro Antoše přímo nesnesitelný. Antoš miluje ušlechtilou Sylvu, v níž autorka typizovala přirozenou dívku, která pomáhá Jírovcovi snášet lidskou o</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>s</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>amělost. Antošovu rozchodu se ženou a přirozenému spojení s milovanou Sylvou brání vše, <BR>i stará Jírovcová, která pokládá manželství za posvátný a nerozlučitelný svazek. Nadto slíbí Sylva umírající rychtářce, že se nikdy neprovdá za Antoše.<BR><BR> </font></P> <P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2></F</font><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>ONT><DD ALIGN="JUSTIFY"><FONT FACE="Arial" SIZE=3>Karolína Světlá zde tedy řeší manželský konflikt ve prospěch nerozlučitelnosti manželství, což vyplývá z jejího úzkostlivého mravního názoru, který odsuzuje rozvod ve jménu etických ideálů jako individuáln</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2>í</FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> libovůli.</font><BR></font></P><FONT FACE="Courier New" SIZE=2> <P><br><a href="#Zpět"><center><FONT FACE="Arial" color="blue" SIZE=3>Zpět</font></center></a></P> </FONT><FONT FACE="Courier New" SIZE=2><P><BR><br></dir></P> <P></table></BODY></P> <P></HTML></P> </FONT></BODY>